Moje cesta ke Zvukové lázni
Narodil jsem se s vysokou citlivostí. Ta mi umožňuje vnímat situace, energie, lidi i místa více do hloubky. S touto citlivostí jsem se ale musel naučit pracovat. Dříve se o tomto tématu vůbec nemluvilo a vysoká citlivost byla považována za slabost.
Zvuky mě provází od dětství. Byl jsem fascinován různými hudebními nástroji, ale i sám jsem si broukal různé zvuky a melodie, o jejichž účinku jsem si udělal jasno až o mnoho let později. Ladil jsem si tím své vibrace.
Mou další vášní od dětství bylo, motat se mamce a babičkám v kuchyni při pečení. Pamatuji si, že i ve školce jsem pořád v kuchyňce chtěl nosit papírovou kuchařskou čepici. Takže volba mého povolání, když na to přišlo, byla jasná. Nastoupil jsem do učení na cukráře.
Zároveň s tím se mi, zhruba od patnácti let, díky mé citlivosti zesílily niterné psychické krize. Nikdy jsem nevěděl, kdy přijdou, já se zavřu do sebe a zhorší se má komunikace s okolím. Aby toho nebylo málo, začal jsem v sobě bojovat i se svou sexuální orientací. Bylo to pro mě trochu peklo. Nevěděl jsem si s tím rady, pral jsem se sám se sebou. Tehdy mi moc pomohlo se upnout na cukrařinu. Zakousl jsem se a dal jí skoro všechnu energii. Byl to můj smysl života, myslel jsem si, že když to někam dotáhnu a třeba budu jednou i slavný, budu svobodný. Ale to se nějak nedařilo. Dřel jsem, trávil jsem v práci většinu času a můj život procházel velkou sinusoidou nahoru a dolů.
Milníkem v mém životě byly třicáté narozeniny, kdy jsem si uvědomil, že si nedokážu představit žít se svými vnitřními krizemi do konce života. Zvažoval jsem, co dál. Ano, zvažoval jsem i ukončení života, ale naštěstí jsem k tomu nikdy nenašel odvahu. Někde hluboko ve mně byla touha žít! Z této hlubiny se vynořilo přání a záměr, uzdravit svůj život, svou duši a zbavit se těchto decimujících krizí.
Díky své kolegyni cukrářce Janě, jsem se dostal v Praze k léčitelce, kde začala má cesta za uzdravením. Postupně jsem začal poznávat své vnitřní bloky. A právě u ní jsem jednoho dne objevil i tibetskou mísu, kterou prodával její kamarád. Zkusil jsem do ní cinknout paličkou a v srdci jsem okamžitě věděl, že tibetské mísy opět chci mít. Zanedlouho jsem si koupil první mísu na jednom ezoterickém veletrhu. Postupně jsem dokupoval z našetřených peněz další. Po shlédnutí práce s mísami na jednom esoterickém festivalu, jsem začal zkoušet intuitivně práci s mísami a zvukem na přátelích. Byli z toho nadšení a ve mně se vzedmula touha pomáhat. Přistoupil život, poklepal mi na rameno a zašeptal: "Jo ty chceš pomáhat? Tak já tě povedu." A začal můj dlouholetý sebezkušenostní výcvik a cesta za uzdravením sebe sama. Bylo potřeba, abych mnohé zakusil na vlastní kůži a z dalších věcí, které jsem viděl kolem sebe, se poučil. Díky postupnému ztišování, meditacím, práci na sobě a působením zvuku tibetských mís, se mi začal rozkrývat celý systém Zvukové lázně – harmonizace tibetskými mísami. Spolu s tím jsem musel začít dokupovat další nástroje. Takže místo dovolených jsem investoval sem. Postupně se ke mně dostaly také informace o principech ochrany při práci ve světelném energetickém poli klienta.
Zvuková lázeň se neustále vyvíjí, prohlubuje a společně s ní rostu i já. Ale ne do výšky, nýbrž v chápaní jemných i hlubokých principů a zákonitostí. Pokud jde člověk touto cestou, vyžaduje to neustálou práci na sobě. Součástí je i osobní psychohygiena, v čemž mi nedocenitelně pomáhají opět zvuky přirozeně znějících hudebních nástrojů, jako např. didgeridoo, brumle a další.
Nic nenahradí prožitek doteku zvuku. Sám jsem stále jeho vděčným žákem.
Je mi ctí, vás Zvukovou lázní – harmonizací tibetskými mísami provázet.
Těším se na setkání.